Dneska by to šlo...

Detailní popis produktu

O hercích se říká, že jsou hrdinové okamžiku. Myslím, že totéž platí i o letcích a stejně jako u herců je výraz „hrdina“ jen v přeneseném smyslu toho slova.
Byl jsem deset let stíhacím pilotem. Krásných deset let! Ač v dobách totality, brali jsme svoji roli spíš jako sport, jako soutěž kdo je lepší, i když soupeř byl za hranicemi a měl v těch dobách dvojnásobný roční nálet. Kolegialita a často kamarádství v letce nebyli poznamenány penězi, podle délky služby jsme měli zhruba všichni stejně. Rádi jsme se spolu scházeli i mimo letiště a u skleničky probírali společné letecké zážitky. Byly to právě okamžiky, které každý z nás prožíval sám v kabině Migu 21 a pak se o ně dělil s kamarády. Častěji o to co se nám povedlo a o průsery jen s důvěryhodným publikem, nejlépe stejně postiženým.
Byl jsem zemědělským pilotem, práškařem. Jiné prostředí, jiná pravidla, ale podobní lidé. Fandové do řemesla a rozesmátí kluci, když se na zimním školení v Mariánských Lázních probírali historky, které mohli být zmíněné, protože již byly promlčené. Je to s přehledem nejtvrdší odvětví našeho oboru. Letec se sám potýká s únavou, počasím a mizerným výkonem motoru jinak dobrého Čmeláka.
Byl jsem dopravním pilotem doma v Evropě ale i v Africe. Kdo říká, že je to stereotypní a v podstatě nudná práce, nemá pravdu. Každý let je jiný. Od hektického prostředí s mnoha lidmi, ve kterém se letec musí umět soustředit na přípravu a zachovat klid při mnohdy zvláštních požadavcích svých cestujících, zejména VIP, až po řešení standardních problémů za letu s kolegou, kterého si sám nevybral, ale s kterým musí spolupracovat.
Všechny výše zmíněné profese mají jedno společné. Úspěšným přistáním končí splnění bojové mise, ošetření několika hektarů půdy, transport spokojených lidí na místo určení. Pilot odehrál svůj part a opona jde dolů.
Jsem zkušební pilot. Nejprve ve VZLÚ a posledních 29 let, do roku 2022, v Aeru Vodochody.
Práce zkušebního pilota přistáním nekončí. Je třeba napsat zprávu, podílet se na vyhodnocení měřící techniky a pak se do nekonečna hádat s konstruktéry, kteří jsou specialisty svého oboru, ale souvislosti s reálným létáním jim mnohdy unikají. Má-li zkušební pilot to štěstí, že pracuje na novém letadle, je jeho život poznamenán neschopností odpoutat se od práce i po padla. Svým okolím je považován za podivína s „pohledem do blba“, se sklonem znehodnocovat ubrusy na stole svými poznámkami pokud není ve chvíli náhlého nápadu po ruce papír. Moudrý hlavní konstruktér si svého zkušebního pilota pro daný program vybere a pak těží nejen z jeho zkušenosti, ale i z nadšení pro společnou věc. Dá mu dostatek prostoru k seberealizaci a včas odhadne, kdy už kecá do věcí, které mu nepřísluší.
Zkušební pilot je členem týmu, který má tvůrčí úkol. Někdy je od počátku zřejmé, že se jedná o cestu Járy Cimrmana „tudy ne“ a pak je zklamání z neúspěchu minimální. Jindy dojde k ukončení nadějného projektu jaksi neočekávaně, takzvaně vlivem okolností. A to pak bolí.
Zažil jsem obé, radost z hotového letounu, který slouží svému účelu i smutek nad ukončeným dobrým programem bez možnosti realizace.
Na tuto profesi, jako na každou jinou, je možné nahlížet více způsoby. Ale jen v málo které disciplíně je i neúspěch dobrý k dosažení konečného cíle. Vlastně platí, že průser je dobře použitelný materiál ku prospěchu technického pokroku, nebo pro poučení zkušebních letců. Jsou to totiž lidé, kteří také chybují a jejich mistrovství roste zkušeností. Škoda jen, že ta je nepřenosná, může být jen sdělena. Ti z nás, kteří se dožijí konce aktivní kariéry, se dříve či později dostanou do bodu, který by se dal charakterizovat slovy kolegy Standy Vohanky: Znám už odpovědi na všechny otázky, ale nikdo se mě na nic neptá. Vaše škoda.