Dne 21. srpna roku 1945 byl vůbec poprvé v dějinách československého trestního práva vykonán nejvyšší trest na ženě. Stalo se tak v Uherském Hradišti a ono smutné prvenství patřilo vdově po bývalém komunistickém funkcionáři Ludmile Ulrichové, odsouzené za udavačství. Jedním z členů soudního senátu byl později neblaze proslulý vyšetřovatel StB Alois Grebeníček. Do konce retribuce jí mělo následovat dalších 66.
V letech 1945–1948 bylo v Československu, resp. v českých zemích, popraveno celkem 67 žen za retribuční trestné činy. To není číslo nijak malé – představuje téměř celou desetinu ze všech poprav v tomto období. Právě okolnostem, které před senáty mimořádných lidových soudů přivedly desítky žen, manželek a matek, žijících před válkou spořádané a fádní životy, z nichž válečné okolnosti udělaly spolupachatelky okupačního zla, je věnována tato kniha.
V letech 1945 – 1947 a pak znovu od března do prosince 1948 probíhala v Československu tzv. první a druhá retribuce. Jednalo se o proces potrestání válečných zločinců a kolaborantů, kteří se provinili podle tzv. velkého retribučního dekretu (č. 16/1945 Sb.). Na principu potrestání těchto zločinců se shodly exilové reprezentace okupovaných evropských států již počátkem roku 1942. O rok později přijaly za své tuto myšlenku i spojenecké velmoci. Ještě během války byla čs. exilovými institucemi vypracována norma, tvořící právní rámec pozdější retribuce. Od léta 1945 tak v českých zemích působilo 27 mimořádných lidových soudů (na Slovensku byla situace poněkud odlišná), jimiž bylo v průběhu výše uvedené doby odsouzeno více než 30 tisíc válečných zločinců a kolaborantů. Z nich nad 738 vyslovily soudy trest smrti, který byl vzápětí vykonán. Mezi nimi se nacházelo také 67 žen. Bylo to vůbec poprvé v dějinách novodobého českého trestního práva, co byl nejvyšší trest na ženách nejen vynesen, ale i vykonán. V knize jsou vůbec poprvé všechny tyto případy na základě primárních historických pramenů zrekonstruovány a popsány. Je to také vůbec poprvé, co je pozornost věnována tomuto aspektu poválečného vyrovnání se s okupační minulostí.