Památné události válečného námořnictva/Ferdinand Max: Tragické dobrodružství v Mexiku

kategorie: Zbraně a technika, Literatura faktu, Military
339 Kč s DPH


Titul je vyprodán

Autor Milan Jelínek
Cyklus Námořní žurnál historický
Vydavatel Kanon
Formát 210 × 297, lepená měkká
Počet stran 136
Publikace obsahuje dvě dříve samostatně vydané práce: (1) „Z PALUB A MOŘÍ“ (nyní pod původní titulem „PAMÁTNÉ UDÁLOSTI JAKO VELIČENSTVA VÁLEČNÉHO NÁMOŘNICTVA“) a (2) „FARDINAND MAX: TRAGICKÉ DOBRODRUŽSTVÍ V MEXIKU“.
K titulům:
„PAMÁTNÉ UDÁLOSTI JEHO VELIČENSTVA VÁLEČNÉHO NÁMOŘNICTVA“ je reprint výběru kapitol ojedinělé práce, která dokumentaristicky připomíná známé, ale i téměř zapomenuté významné, dramatické děje, jak je prožily posádky rakouských a rakousko-uherských válečných lodí v 19. století. Kniha byla v původní německé verzi, za podpory námořní sekce ministerstva války Rakouska-Uherska, vydána v r. 1898 v Pulji (česká verze v Praze v r. 1913) a jsou v ní využita oficiální hlášení o vylíčení oněch dramatických událostí i osobní vzpomínky důstojníků císařské a královské maríny, předkládané však rovněž se strohou věcností, bez stylistických příkras. Jednotlivé kapitoly tak vynikají strhující věrností vylíčení a dávají nahlédnout na detaily obtížné služby na plachetních a paroplachetnících lodích císařství a zároveň obdivuhodně oceňují tvrdou službu příslušníků válečného námořnictva za řádění přírodních živlů i v bojových akcích… A tak si lze znovu připomenout záhubu brigy DALMATO (1820), boje rakouských lodí s námořními lupiči, boje u El Araiš (1828) a St. Jean D´Acre a dobytí Saidy (1840), záhubu kolesového parníku MARIA ANNA (1852) a další a další události, dnes už zapomenuté. I když bylo třeba poněkud upravit už velmi antikvární, soudobě těžko přijatelný styl vyprávění obsaženého v této knize, drsné kouzlo „starých námořních časů“ text knihy evokuje věru s mimořádnou intenzitou a přesvědčivostí.
„FERDINAND MAX: TRAGICKÉ DOBRODRUŽSTVÍ V MEXIKU“ bude vyhovovat čtenáři, zabývajícímu se historií rakouského respektive rakousko-uherského válečného námořnictva. Ostatně osobnost velkovévody Ferdinanda Maxmiliána – bratra císaře Františka Josefa I., „veselého Maxe“, jak se velkovévodovi na vídeňském dvoře také říkalo, je všeobecně známá a je známé i jeho přátelství s proslulým kapitánem a později admirálem W. von Tegetthoffem… Maxmilián jako místodržící v l. 1857-1859 v nepokojném Lombardsku-benátsku (se sídlem v Miláně) sice neuspěl, ale jako vrchnímu veliteli rakouského válečného námořnictva se mu poměrně dařilo, ač se nutně musíme ptát, jaký podíl viny měl na ubohé připravenosti rakouského válečného námořnictva před r. 1866… Avšak hnán vlastní ctižádostí - neboť se vedle svého bratra cítil „druhořadý“ - i ctižádostí své ženy, belgické princezny Charlotty, nechal se přemluvit francouzským císařem Napoleonem III. k přijetí císařské koruny v dalekém, vnitřně rozháraném, hospodářsky slabém a hlavně Maxmiliánovi neznámém Mexiku. A tak v r. 1862 manželský pár s početným doprovodem opustil svůj útulný zámek Miramare nedaleko Terstu a v r. 1864 odplul na fregatě NOVARA za oceán… Velkovévodův sen být vladařem velkého státu však vzal za své! Ferdinand Max jako císař Maxmilián I. Mexický, obklopen nedůvěryhodnými dvořany a ministry, zemi nedokázal řídit a nad jeho síly bylo i vojenské soupeření s prezidentem B. Juárezem, jenž s pomocí vlastní armády a později podporován USA, usiloval o svržení císařství a ustavení Mexické republiky. A když pak Maxmilián ztratil vojenskou podporu Francie, kterou mexická avantýra ekonomicky i politicky přetěžovala, navíc v době, kdy stoupal vliv USA ve Střední Americe a kdy vyvstalo nebezpečí války Francie s Pruskem, byl Maxmiliánovým ambicím konec. Charlotta sice odjela do Evropy vyprosit si pomoc u Napoleona III. a papeže, ale neuspěla a její psychické přepětí se změnilo v šílenství; už svého muže nespatřila a dožila na zámku Bouchot v Belgii (1927). - V r. 1867 císařské vojsko republikánský nepřítel rozbil do několika malých, izolovaných skupin, a s jednou z nich se Maxmilán držel ve městě Querétaro. Zradou se pak dostal do rukou republikánů... Přes přímluvy řady významných osobností o zachování jeho života byl Maxmilián I. na Juárezův příkaz popraven 19. června 1867. Autor: Milan Jelínek, Václav Řezníček.
Apendixem práce je pojednání o jadranském přístavu Terst, jak vypadal v r. 1905 - seznámíte se s popisem města, plavebními podmínkami, místními loděnicemi..., připojeny jsou tabulkové přehledy, fotografie...




Nově přidáno

obrázek
Dějiny československých legií v datech

Aktuality

Vánoční otevírací doba

Vánoční otevírací dobu najdete v detailu... celá novinka...

Novinky

Dějiny československých legií v datech

Počátky lokální železniční dopravy Českého ráje a severozápadního Královéhradecka

Pekelní andělé

Zločin na dobříšském okrese

Nesmrtelný Indian

Za linií: Prostor hraničářského pluku 4 - část I. KASÁRNY

Století Avie 1919-2019 - Příběh československé legendy

Zabij jako první

Pravda o východní frontě 1944-1945

To je starý - umění středověku v komiksech

Nejprodávanější

DC KK 76: JLA/JSA - Neřest a ctnost

Před Incalem (váz.)

DC KK 77: Batman - Černá rukavice

DC KK 75: Superman - Co se stalo s Mužem zítřka

Co tě žere a kde to spí

Hovory s generálem Mladićem a jeho dopisy z vězení

Marvel kolekce figurek 50: Scarlet Spider

Naruto 45: Bojiště Konoha

Lety pro život

Svit magnetaru