Tuto knihu jsme původně hodlali uvádět sloganem „Kdyby se Jiří Kulhánek narodil v USA, jmenoval by se Larry Correia.“ Nakonec jsme si ale řekli, že se vykašleme na nějaké slogany, nebudeme parazitovat na Mistrově jménu a necháme „mluvit“ knihu samotnou. Takže se bavte…

„Tak co, ošoustals mrtvou matku svý kámošky?“
„Když to řekneš takhle, zní to nechutně.“ Nemělo smysl zapírat. „Byl jsem na druhý metě a pak mi došlo, že nedejchá,“ mumlal jsem a dost jsem se u toho styděl.
„Dobřes to zahrál, chlapče.“ Sam mě bouchnul do ramene. „Kdybys byl o trochu blbější, mohls posunout napichování upírů na kůl do úplně nový dimenze.“

Sam vyplivl na zem chuchvalec sežvýkaného tabáku. „Susan, zaživa jsi byla zatraceně skvělá ženská, ale radši si nechám vyšukat prdel bandou nadrženejch syfilitickejch dikobrazů, než abych se přidal k tvý zasraný hipísácký nemrtvý rodině, ty jedna vychrtlá vymaštěná upíří šlapko.“

Tým nováčků byl narvaný v přecpaném suburbanu na zadních sedadlech. Holly nám začala říkat duhová koalice, protože jsme v týmu měli bělošku, černocha, asiata a míšence. Ke splnění vlhkých snů všech liberálů nám už chyběla jenom lesbička a chlápek na vozíčku.