Cioma Schönhaus se narodil v roce 1922 v Berlíně jako syn ruských emigrantů židovského původu. Za nacistické diktatury na poslední chvíli jen o vlas unikl transportu do vyhlazovacích koncentračních táborů, v nichž zahynuli jeho rodiče i větší část jeho širší rodiny, a v letech 1942–1943 se změněnými identitami ilegálně pobýval v nacisty ovládaném Berlíně. Vlastnoručně falzifikovanými dokumenty nejen chránil sebe sama, ale především také dopomohl k útěku do zahraničí stovkám dalších pronásledovaných lidí, kteří by bez jeho pomoci s největší pravděpodobností byli odsouzeni k smrti. Posléze na něho byl po udání gestapu vydán zatykač, nicméně 3. října 1943 se mu podařilo s pomocí padělaných dokumentů utéct na kole do Švýcarska, kde se dočkal konce války, vystudoval grafiku, germanistiku a psychologii a nakonec založil vlastní grafický ateliér. Ve své vzpomínkové knize, přeložené již do několika jazyků, tento „zachráněný zachránce“ (jak ho ve svém článku nazval prestižní německý týdeník Die Zeit) vypráví poutavé, často až neuvěřitelně znějící příběhy z pohnuté doby svého života v národněsocialistickém Berlíně.